A co že jsou učiliště prázdné? Když SŠ překypují zájemci? Není to tak, že z té stovky jich 30 přijmu a zbytek jde na pracovní obor??!!??ale jejda, to by rodiče nepřekonal, tu ostudu. Naše dítě=učňák. Takové odborné učiliště v Kyjově, elektrotechnické zeje prázdnotou. Nebo odborne předměty na SŠDOS v Moravském Krumlove. Svářeč? Zámečník, truhlář??? Nikdy.

Podívejte se na práci, jen třeba Škoda Pars hledá elektrotechnický vzdělané jedince, nabízí stipendium, mají zakázky od České dráhy a dalších dopravců za 40 miliard na příštích 8 let!

Také nás to postihlo.

Organizace celého systému je naprosto zoufalá. Totální chaos a amatérismus.

Například: Školy vyhlašují 2. kolo dřív, než je ukončeno 1. Takže nevíte, jestli vyjde posun díky nenastoupení uchazečů, připadně odvolání, nebo jestli máte podávat přihlášku do 2. kola. Pak zavoláte na školu, která má značné kapacity na 2. kolo a dozvíte se, že vše je obsazeno (3 dny před datem podání přihlášek), aby následně tato stejná škola vyhlašovala 3. kolo....

Prostě kalendář je pro školství velká neznámá.

Normálně bych očekával jednoduchoučký systém:

1. kolo se ukončí ke dni X (včetně odvolání atd.). V den X+1 začíná 2. kolo atd. atd.

Prostě systém hodný svéprávného člověka ve vedení.

Vážený pane Fiala, chápu Vaše roztrpčení, ale ono celé přijímací řízení není až tak jednoduché. Vysvětlím to na příkladu. Na obor se mi přihlásí 100 uchazečů. Mohu jich přijmout 30. Přijmete 30 nejlepších. Ti mají 10 pracovních dní na odevzdání zápisových lístků. Zbylých 70 má tři možnosti. Jsou přijatí na druhou školu a nic neřeší. Nebo nejsou přijatí a odvolávají se. Nebo hledají další školu. Škola čeká těch 10 pracovních dní. Pět žáků vám neodevzdá ZL. Obvoláváte ty, co se odvolali a zjišťujete, jestli mají o místo zájem, nebo už si vyjednali místo jinde. Když máte například pět oborů, vše násobte pěti. Mezi tím nastává další kolo. Ozvou se vám další žáci, přijatí, které však někde vzali na odvolání. A zase řešíte.

Tento článek odhaluje ještě jeden klasický problém českého školství. A tim je zoufale plánování kapacit. Ještě se to snad dá rok pochopit u ms. Ale pak už nikoliv. Přece všichni ví a dost dlouho dopředu kolik dětí se bude hlásit na ZŠ a kolik následně na SŠ. A na to je potřeba se připravit.

V letech kdy je žáků málo snížit kapacity tak, aby se do maturitních oborů včetně gymnázií dostalo zase urcite procento populačního ročníku. V letech, kdy je děti hodně naopak kapacitu navýšit. V "chudých" letech prostě bude ve třídách min děti. Učitelé zůstanou a nebude problém při navyšování kapacit.

No jasně a přebývající učitele postřílíme a chybějící si pak zase vyčarujeme. :-) Přátelé, ono školství je fakt mrcha a má ukrutnou setrvačnost.

V lednu je to brzo,ale jinak sečíst body za vysvědčení a testy a mít trochu přehled, jak na tom jsem ( moje dítě je) už o něco dřív,je dobrý nápad.

... mohly by je psát všichni žáci ...

... výsledky by se zapisovali ...

Mohl by si ředitel střední školy zopakovat učivo šesté třídy o shodě podmětu s přísudkem?

Autor se stydí a chyby opravil. To je tak, když ve větě změníte podmět a nedomyslíte....inu, nikdo není dokonalý.

Napad to neni spatny, ale pro nesoudne rodice by stejne zadny vyznam nemel, ti budou tlacit hlava nehlava.

A co takhle celý systém upravit tak, aby vše nezáleželo na výkonu v 1-2 dnech, resp. na subjektivním hodnocení?

Řekněme, že adepti na studium budou v kontaktu s vybranou školou či školami i několik let. Škola zveřejnění kritéria, která mohou obsahovat ověření předpokladů pro daný obor, ať už vlastními či nezávislými zdroji. Rovněž může být v kontaktu se současnými pedagogy či výchovnými poradci adeptů. Ti pak mohou využít formativní hodnocení (nikoliv známky) pro plnění požadavků, klidně i individuálním tempem. Pokud se bude zdát, že adept na požadavky nestačí, všichni to budou vědět. Zároveň se ale bude vědět, kam uchazeče směřovat jinam. Škola pak bude vědět, kolik adeptů může kdy přibližně očekávat.

Pokud jsem to správně pochopil, tak takhle nějak funguje spolupráce mezi západními, zejm. americkými univerzitami a indickými open schools. Ty se zaměřují na věkové skupiny odpovídající zhruba našemu 2. a 3. stupni.

Určitě by to nebylo možné převzít beze změny, ale jako inspirace by to nemuselo být špatné. Muselo by se však hlavně změnit chápání role školství ve společnosti.

Nesmysl. Dítě nemá do poslední chvíle většinou ani páru, co by chtělo studovat. Tak jak může být několik let v kontaktu s vybranou školou?

Pardon. Já zapomněl na sudičky.

Co znamena prumer 1.2-1.5? Naprosto NIC. V podstate jen to, ze neni flakac.

Hodnoceni je totiz ciste subjektivni a nesnese srovnani ani mezi uciteli teze skoly, natoz napric skolami.

Napriklad ucitelka meho ditete mu v 5. tride vylepsila znamku (sama o sve vuli), aby mu vylepsila sanci. Pokud tohle dela nezanedbatelne mnozstvi ucitelu, zjistime, ze skolni prumer vramci kriterii, specialne s pozitivnim hodnocenim, neni o nicem.

U druheho ditete jsem naopak zazil, ze skola mela horni limit, tj. nesmeli mit znamky horsi nez X v nejakych, predem definovanych predmetech a horsi nez Y v jinych.

Doma jsem poslouchal, že nemám na základce samé jedničky. Prostě jsem měl 2 z ČJ. Včetně jmen těch, co je na jiné škole měli. Já měl ty svoje 2 dvojky (přibyla tehdy povinná RJ) i nadále, když jsme chodili na stejnou školu. Ti supermani až na jednoho měli daleko horší známky než já.

Na střední pak stejný obraz. Známky ze základky měly naprosto minimální váhu. Prostě někde to dali každému a někde ne.

ja si to dovolím za autora dovysvětlit. přijímací řízení se skládá ze dvou částí, a to body za prospěch a body za zkoušky. pokud by tedy uchazeč věděl, kolik má bodů ještě před odesláním přihlášky, odpadlo by hlášení na školu, kde by díky svému skore předem věděl, že bude 150. pod čarou.

S těmi body je to ještě složitější. Třeba v naší škole je součástí přijímacího řízení vždy pohovor. V některých oborech další části - výtvarné práce, portfolio, sportovní dovednosti, hudební dovednosti... :) Ale jinak máte pravdu - pomohlo by to v tom, že s málo body z JPZ by věděl, že se někam nemá smysl hlásit.

Tím nic nezískáte. Klidně můžete žákům devátých tříd dát v polovině ledna testy z předcházejícího roku, aby rodiče, žáci i učitelé měli aktuální informaci.

Podstata problému, který popisujete, je ale v tom, že rodiče nekriticky hlásí děti na školy, na které nemají. A to je pak dostává do problémů.

To, že má dítě průměr 1,2 - 1,5 ještě neznamená, že zvládne jakoukoliv školu. Silné ročníky pomalu dozrávají do středoškolského věku a tento trend vydrží nejméně příštích 10 let. Vrací se situace, kdy maturitní obory budou plné a budou si opět nějaký čas moci skutečně vybírat žáky. A to klade velké nároky i na rodiče a výchovné a kariérní poradce základních škol, aby byli mnohem důslednější a pečlivější při hodnocení předpokladů žáka pro další studium. Z toho se nevykroutí nějakým posunutím přijímaček na leden.

Naopak - přesunutím přijímaček na leden dosáhnou školy toho, že deváťáci na poslední půlrok školní docházky naprosto ztratí motivaci se něco učit.

JPZ není jedinou částí přijímacího řízení. Tudíž odpadá ta demotivace.