A dost, pane ministře

Vážený pane ministře,

po vypuknutí korona krize jste se nejdříve na dlouhé týdny odmlčel. To samé nemohli udělat učitelé (mohli, ale neměli na to povahu), kteří se ihned 11. března vrhli doslova po hlavě do neprobádaného území distanční výuky. Makali a dřeli, učili se a učili. Hledali nové metody a formy práce. Sháněli počítače a notebooky. Nenechali své žáky na pospas. Mnozí vstávali s prvním zakokrháním kohoutů a okamžitě se vrhali po hlavě do práce s žáky a končili v pozdních nočních hodinách. Velmi si vážím všech učitelů, kteří ukázali, že naše školství je na tom daleko lépe, než mnozí říkají. Před všemi učiteli se skláním a pomyslně odhazuji svůj širák v dál. Obrovské uznání si zaslouží i všichni zaměstnanci mateřských škol, kteří byli a jsou vystaveni největšímu nebezpečí, a přesto trpělivě odvádějí svoji práci v kolektivu až 28 dětí. Nikdo dosud neprokázal, že jejich práce je i v současnosti směrem k nákaze bezpečná. Dá se dokonce říci, že nikdo se s učiteli nebavil.

Uplynula drahná doba, a konečně jste se pane ministře začal objevovat ve médiích. Jenže, místo abyste začal vysvětlovat své kroky a svá opatření, odpovídal jste na dotazy vyhýbavě. Také jste se neustále odkazoval na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. To ale ještě nemělo býti to nejhorší.

Po zveřejnění prvních manuálů, jali se ředitelé škol řešit, jak je naplnit v praxi. Řešení většinou nejsou vůbec jednoduchá, protože to vypadá, že manuály tvořili lidé, kteří v praxi školu viděli možná zpovzdálí, či lidé, kteří řídí menší školy, které jsou možná na řízení jednodušší. Když už jsme vymysleli, jak zrealizovat návrat žáků do škol, přišly první změny. Ředitelé své krizové plány začali předělávat. Ani ne po týdnu se ukázalo, že některé body vlastně nelze zrealizovat, a tak jste prohlásil, že ty manuály jsou vlastně takové nezávazné. A aby nebylo všemu konec, opět jste na MŠMT vysvětlovali některé okolnosti jinak a jinak. Přišel první květnový víkend. A co čert nechtěl? Opět dochází ve vysvětlování ze strany MŠMT ke změnám. A objevují se první náznaky, takové pokusné balonky, že pustíme do škol nejen žáky prvních stupňů, devátých tříd a maturanty (na učně se ve vyjádření zapomnělo a zapomíná), ale že bychom mohli do škol pozvat žáky druhého stupně či žáky středních škol.

Aby bylo jasno, vůbec nemám nic proti tomu, aby se žáci vrátili do škol. Nikdo ale zaměstnancům škol nevysvětlil, proč je to možné tak najednou. A hlavně stále nevíme, a ukazují to i první případy škol, kde se vyskytli žáci nakažení koronavirem, jaké kroky mají školy v tomto případě udělat. A nevíme to ani dnes. To je první zásadní problém. Nebo je vám pane ministře jedno, co bude s maturanty v případě nákazy ve škole? Co bude s žáky devátých tříd, pokud budou muset do karantény? Vaším úkolem, pane ministře, je komunikovat s námi, s učiteli. A tento úkol se vám bohužel vůbec nedaří. Když jste nastoupil do funkce, celkem komunikace fungovala, co jste řekl, mělo i hlavu a patu a učitelé Vám fandili. Učitelé Vám věřili.

Druhým problémem je to, že většina vašich rozhodnutí od druhé poloviny dubna zbourala to, co se podařilo během krátké doby učitelům a rodičům vytvořit. Zničil jste důvěru rodičů ve školu. Zničil jste tak pracně vybudovaný vztah. Svými rozhodnutími a změnami opět stavíte veřejnost proti ředitelům škol, a proti učitelům. Možná si to neuvědomujete, ale je to prostě tak. Vidím to v každodenní praxi a slyším to od mnohých pracovníků ze škol. Tedy těch, kterých se vaše rozhodnutí týkají.

Opravdu všechny nápady z MŠMT jsou vykomunikované s praktiky? Kdyby ano, byla by situace ve školství jiná, o poznání lepší. Komu nasloucháte?

Dnešním rozhodnutím, kdy opět stavíte vše na hlavu, ředitelům jejich práci ještě více ztěžujete. Mohou tak opět všechny plány přepracovat. Všichni ředitelé to zvládnou, ale uvědomujete si, jak strašně jim jejich, již tak náročnou práci, komplikujete?  Uvědomujete si, že mnozí rodiče si vysvětlí to, že některé školy se nebudou moci otevřít dalším žákům tak, že jejich učitelé jsou líní a nechce se jim pracovat?  Vy prostě nechápete, že vytvářením neustálých změn zhoršujete situaci a vztahy ve školství. Bohužel. To, co byste měl budovat svými rozhodnutími, bortíte.

Pane ministře, my, učitelé, chceme učit naše žáky, chceme mít dobré vztahy s rodiči, chceme dělat svoji práci, jak nejlépe umíme. Chceme, aby veřejnost byla s našimi službami spokojena. Nestavte svými nedobře zváženými kroky rodiče proti školám. Zvažte lépe, které kroky jsou pro školství prospěšné.

Mgr. Štefan Klíma, ředitel školy – ISŠ a SPgŠ, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206