„Rozvaha, pokora a rozum v hrsti, to je to, oč tu nyní běží.“

Pustit všechny žáky do škol? Nebo ne? Jsou daleko lepší řešení pane ministře Plago a pane ministře Blatný.

Tento týden byl zveřejněn PES. Okamžitě započaly dohady, jak to bude s otevíráním škol. Názory se různí podle subjektivních pocitů. Pokusím se přinést ještě jeden názor.

Ano, PES má logiku. Co však podle mě logiku nemá, to je současný stav ve školství. Když už se vše v září po… (nepovedlo), nezbylo státu nežli školy zavřít. Samozřejmě, to není pro rozvoj žáků stav ideální. Většina škol a učitelů zmobilizovala své síly a vedou distanční výuky, jak nejlépe umí. Je zřejmé, že žáci prvních a druhých tříd do škol chodit potřebují. Jejich cestování není tak náročné, jsou menšího vzrůstu, a tudíž by nemuseli své učitele tolik ohrožovat (kapénky padají dolů). Souhlasím s jejich návratem do škol, ale ve smysluplném systému.   

Pro zbytek žáků se mi však jeví jejich návrat na počátku prosince jako ukvapený a příliš rizikový. Stále nemáme žádná data! Sotva se distanční výuka zaběhla a povětšinou funguje, zase budeme přecházet na nový model. Ano, pro září jsem navrhoval výuky ve skupinách (sudá x lichá, či rotační systém). Jenže tehdy měla smysl. Pro prosinec mi však nepřijde rozumná. Přinese školám další komplikace, budou muset rychle vymyslet nový systém. Než se zaběhne, budou tu Vánoce. Navíc všichni víme, jak je to v prosinci s výukou. K tomu všemu bude výuka probíhat s řadou omezení a s rouškami nasazenými po celý den. Ufff

I proto by se mi líbil nový systém pro prosinec. Ponechal bych pravomoc ředitelům, aby sami rozhodli, jakým způsobem bude u nich výuka probíhat. Samozřejmě za předpokladu, že budou dodržena státem daná epidemiologická pravidla. Ředitel by mohl zvážit na základě důležitých kritérií, jestli v jeho škole, či v některých ročnících a oborech, bude probíhat výuka s fyzickou přítomností, rotační, kombinovaná či distanční. Osobně bych mezi důležitá kritéria zařadil aktuální stav ve škole, nemocnost, rizikovost zaměstnanců, dojíždění a také to, jakou kvalitu a funkčnost má distanční výuka v jejich škole či v jednotlivých ročnících.

Ředitelé škol jsou ti, kdo nesou tíhu rozhodování a zodpovědnosti za kvalitu výuky a bezpečnost učitelů i žáků na svých bedrech. To oni jsou střední management, který ví, který zná a který může státu v této situaci velmi pomoci. Mějme důvěru v jejich rozhodnutí, v rozhodnutí lidí, kteří jsou v terénu, denně se výukou zabývají a neustále řeší nové a nové problémy, které tento nový, nepoznaný způsob výuky přináší. Jejich dosavadní práce, rozhodování a zodpovědnost tím bude mít svůj smysl.

Ředitelé škol, stejně jako ředitelé nemocnic, ví, co je pro jejich žáky a pro zaměstnance to nejlepší.

V naší škole bych obnovil fyzickou přítomnost na odborném výcviku. Zbytek bychom i s ohledem na různé zákazy a na komplikované dojíždění ponechali na distanční výuce.

Závěrem aktuální stav ankety mezi žáky naší školy. 80 % žáků je pro zachování distanční výuky v prosinci a pro návrat do škol v lednu. Naprosto s mými žáky souzním. A to píši i s tím vědomím, že dosud nikdo nedokázal zjistit, jak efektivní je distanční výuka.  

Pěkný víkend.

Štefan Klíma

ředitel SPgŠ a ISŠ, Mladá Boleslav